|
II.Zatčení a smrt
Úvod: Životní data a činnost Fr.Patrika Kužely
Narodil se 16.listopadu 1915 ve Vlčnově. Roku 1935 maturoval s
vyznamenáním. Téhož roku vstoupil do noviciátu.
Dne 25.ledna 1941 byl vzat gestapem. Po prohlídce v jeho světnici mu
zabavili korespondenci s cizinou. Byl vězněn v garnisonním vězení v
Olomouci tři neděle na samotce a teprve za měsíc byl poprvé vyslýchán. V
říjnu téhož roku byl převezen do Kaunicových kolejí (873) v Brně a
21.listopadu 1941 přišel do Osvětimi (č.23150, blok 5). Telegram o jeho
smrti přišel rodičům 17.února 1942.
Proč byl gestapem zatčen, jsme se dověděli z tajně poslaného dopisu z
vězení v Olomouci. Při svém pobytu v Saulchoiru v Belgii podepsal žádost
Čechů usazených ve Francii a Belgii o zavedení české čtvrhodinky ve
francouzském rozhlase. Záznam o tom se dostal do rukou Němcům při
obsazení Paříže. Dělal to jako povinnost Čecha, tak píše ve svém dopise.
Němci mu kladli ještě za vinu, že obstarával rozhlas pro Protektorát.
V cizině odebíral český časopis "Československý boj", vycházející v
Paříži a vydávaný po zřízení Protektorátu. Snad všechny jeho výtisky
dosud vyšlé propašoval do Protektorátu při svém příjezdu v červenci
1939. Svědky toho jsou skoro všichni členové dominikánského kláštera v
Olomouci a jeho příbuzní ve Vlčnově.
Jako svědky jeho postoje a činnosti v cizině uvádíme:
Dr Yves M.J.Congar, Roma 147. (Convento S.Sabina, Aventino)
Dr Jos.Hien, Toulouse, 3.Rue Espinasse.
Pisatel tohoto úvodu je neznámý (zatím): uvádíme jej z vděčnosti. Dopisy
bratra Patrika probíráme podle datování. Ve skutečnosti šlo především o
korespondenční lístky. "Dopisy" jsou dva, poslané tajně, v prádle.
Lístky jsou psány obyčejnou tužkou: adresovány členům dominikánského
kláštera v Olomouci; mají odesílatele: Br.Patrik Kužela O.P. - Tř.Karla
IV. 44 - Olomouc (někdy je připojeno: č.103). Na některých je viditelné
"začernění" censury. Lístky docházely běžnou poštou a mají poštovní
razítko, na němž datum orazítkování je bohužel často nejasné. Téměř
každý korespondenční lístek má v pravém horním rohu číslo a datum psané
rukou br.Patrika. Většina lístků má adresu: Důst.pán P.Cyril Šíma O.P. a
bratři klerici , Olomouc, Bernardinská 14. Některé mají pouze "Bratři
klerici O.P." - jeden (5.VII.1941) P.T. P.Hyacint Podolák O.P. a bratři
klerici. Je ovšem i možné, že se některé lístky i tajné dopisy ztratily,
nebo ještě nenašly. Stejně i to, co vůbec máme, je Boží div.
1. Olomouc
Jak jsme viděli, bratr Patrik Kužela O.P. byl zatčen dne 25.ledna 1941,
na svátek "Obrácení sv.Pavla". Zprávy o zatčení i o životě ve vazbě v
Olomouci máme i z jeho písemných sdělení. Nejkrutější skutečnosti ovšem
v nich mohly být pouze naznačeny. Každý lístek je zahájen v levé horní
části značkou Kristova kříže, u jehož paty je vpravo "D", naznačující u
kříže klečícího sv.Dominika. Patrik se tázal jako Pavel: "Pane, co
chceš, abych činil?" (Sk 9,6) A šel...
A. Korespondenční lístky
První (doložený) je psán 1.února 1941, Otci Cyrilovi Šímovi a bratřím
klerikům, Olomouc, Bernardinská 14.
1/2 41
D.Otče a drazí bratři,
pozdravuji Vás všechny ve sv.Dominiku a prosím Vás pro lásku Boží,
odpusťte mi tu mrzutost, co kvůli mně máte. Já sám ještě nevím, o co
vlastně jde, vinu se dozvím až při výslechu. - Jsem zde spokojen a
trávím den za dnem radostně a v naprosté odloučenosti od světa jako
mnich. Breviář ovšem nedostanu dřív než po výslechu a tak se modlím, co
umím zpaměti: mariánské hodinky, kající žalmy, nedělní Primu a kompletář
- a růženec na prstech. Zítra už bude druhá neděle beze mše svaté - i za
to díky Bohu - On nepřipoutal milost k svátostem. Jídla je dost, ani to
všechno nevypiji, nesním - a křupkavý chléb a načechraný slamník též
přispějí (není-liž pravda, bratře Ignáci, vy je dovedete ocenit?). Jenom
když uhodí větší zima, je to cítit, přesto, že před polednem vždy zatopí
(zvenku, teplým vzduchem z komína), zaplať Bůh za čisté prádlo - nosí se
vždy v sobotu; příště bych prosil též o teplé papuče a rukavice -
modrají či černají mi někdy prsty - a direktář na (nečitelné). Já mohu
psát jen lístek 1. a 15. v měsíci. Ten patří samozřejmě Vám drazí - a
tak, Otče, napište mým rodičům, uznáte-li to za vhodné. Pozdrav O.prov.
a všem v domě. Zdar zítřejšímu průvodu. Váš v Kr. o modlitbu prosící
br.Patrik M.Kužela O.P.
Něm.polic.vězení
Karlova 44.
Podrobnosti jsou v tajně poslaném dopisu, který uvedeme.
"Bůh nepřipoutal svou milost na vnější svátostné úkony." Je to učení
sv.Tomáše, Andělského učitele Církve svaté. Jde např. o pojem křtu:
"svátostný" se uděluje vodou; křest "krve" mučednictvím; křest "touhy"
touhou... Touhou se může přijímat i Hostie, Eucharistie.
Zmínka o černání či modrání prstů naznačuje tuhost olomoucké únorové
zimy.
"Zítřejší průvod" znamená hromniční průvod se svícemi, konaný dne
2.února (Očišťování Panny Marie): dopis je psán 1.února a z 1.února je
též policejní razítko.
Druhý měsíčně povolený lístek mluví již poplašně o zhoršování Patrikova
zdravotního stavu. Je psán 22.února 1941, ale poštovní razítko je z
24.2. Je psán též Otci Cyrilovi.
22/2 41
Důstojný Otče,
předevčírem byl u mne vězeňský lékař dr.Karschúlin a nařídil mi napsat
Vám, abyste se dostavili k němu do bytu a vyžádali pro mně pokyny, co mi
můžete sem nosit. Jsem v úzkých se zdravím, je obava, že se mi vrátí
stará choroba (vleklý rozklad krve), když nemám denně ovoce nebo ovocné
výrobky a aspoň cibuli a česnek. prosím též o něco z vaší kuchyně a
chleba, jsem značně zesláblý. Jednejte rychle, zde vždy se vykažte
písemným povolením, budou-li je žádat. Prádla mám na 14 dní vyjma
ručníky, ale prosím o peníze. Vám v Kristu oddaný
br.Patrik Kužela
Pozdrav všem bratřím, ať píšou
Pop.středa 26.1.41
Důst.Otče,
dík za otcovská slova na lístku. Dnes ve středu jsem byl u výslechu a
věc se pošle do Brna k rozsudku. Laskavě mi vydali breviář a nadto mi
povolili dát si poslat několik knih. Pošlete mi laskavě v sobotu mimo
listy z direktáře. do velikonoc (prozatím): 1. ze Summy ty dva svazky co
probíráme u P.Emiliána a Habáně-Švacha; 2. Nový Zákon řecko-lat. (ať mi
někdo půjčí); 3. svazek Březiny: Básně (z mé cely). Chci studovat, pokud
zdraví, oči a světlo (zde nesvítí) dovolí. Dík za zásilku. Drazí bratři
dík za pozdrav, těším se na slova. Bratře At. udělal jste mi radost svou
pohotovostí, dík za zprávy. Bač (kory?), NB Též trochu papíru na
poznámky ke studiu!
(Boty?) od sestry pošlete, ty papuče zde brzo prošoupem. Šp.prádlo vždy
protřepte, abyste např. nedali vyprat s punčochou i rukavice, aby se
nepoškodily. Zvl.dík těm, kdo mi sem nosí věci; požádejte o rozmluvu se
mnou, abyste mi dali pokyny pro studium.
Modlete se za br.Patrika.
Tento lístek ze 26.ledna 1941 je adresován: "Důst.pán P.Cyril Šíma a
bratři klerici". Otec Cyril byl představený studentů určených ke
kněžství (klerici). I za nacistické okupace tedy studium žilo. Zájem o
básníka Březinu je pro br.Patrika příznačný: překlady hymnů z breviáře i
samostatné Patrikovy básně, jež uvádíme dále, prý mají "březinovský"
ráz. Důležité je upozornění, aby špinavé prádlo posílané na vyprání se
"napřed protřepalo". Br.Patrik totiž zasouval do různých záhybů útržky
papíru se zprávami. Některé z nich uveřejníme.
Ze dne 15.3,. je čtvrtý lístek (4): poštovní razítko je ze 17.3.
15/3 41
I. D.Otče, děkuji za dvojí psaní i přání, i za Vaši otcovskou péči.
Dobře, že teď jsou už zásilky větší - ty první byly hned pryč. Jen
prosím, možno-li, 2 x týdně, aby zmizely dni, kdy jsem sláb i na breviář
- jinak je dobře. Dr.Pumprla mi vždy nařizoval ovoce v každé podobě jako
trvalou dietu - nedal by to písemně pro dr.Kar.?
II. Drazí bratři, vřelý dík všem za přání k svátku, pěti za psaní (rád
bych, věřte, každému odepsal). Br.Ignáci za řádek a za zprávy
(Akad.škola). Můj lístek č.(3), jak vidět, nemáte, ač vím, že odtud šel
- psal jsem o zdraví, o zásilkách (viz I) i o knihách. Dobře jste
vybrali, studuji, pokud jsem sto (viz I). Znovu snažně žádám o Hejčla
StZ, "Knihy naučné" na studium (N-Test přišel 10/3); rád ihned vrátím
místo něho 1-2 knihy, bude-li třeba, jen pro ně přijďte. Těším se.
Blahopřeji všem k svěcení, zvláště br.D., br.Jil. k prvotině (kdo bude
další?), br.Josefovi k svátku. Prádlo: mám navíc, příště jen punčochy a
tkaničky do polobot. Poděkujte za dopis dp. Šestákovi, br.Janovi Novob.
do Prahy, rodičům za pečivo - jsem vděčen za modlitby. Pozdrav
O.Submagistrovi a všem Váš v Kr. Br.Patrik M.O.P.
Dr.Pumprla byl svědomitý klášterní lékař.
Zkratka "dr.Kar." označuje MUDr Karschulina, úředního vězeňského
německého lékaře (viz lístek 22.2.).
"studuji, pokud jsem sto" značí, že nebyl vždycky "sto" čili schopen
zdravotně, nebo že nebyl klid na ubytování. Studium by mu umožnilo i
podrobit se zkouškám, jakmile by se vrátil, aby se neodkládala možnost
světského svěcení. Kdo se ve vězení nedovedl duševně zaměstnat, propadal
zoufale šílenství či neřestem. A mohl skončit i sebevraždou. Na
samotkách bylo zakázáno posadit se. "Odříkání" jednoho růžence trvá asi
15 minut: kolik "prochozených růženců", tolik kilometrů...
Submagistr je zástupce magistra v dominikánském řádu.
Lístek označený (5) je ze dne 2.dubna 1941.
2/4 41
D.otče a drazí bratři,
pozdravuji Vás a děkuji za péči duchovní i hmotnou. Vaše zásilky mi jdou
k duhu, zvl. ty poslední, jsem docela jinak svěží než dřív. Dík pí.Č. a
všem; dostal jsem vše, oč jsem žádal. Ve středu 9/4 samozřejmě zásilku
nečekám... -
Bratře At. znovu vřele děkuji za prádlo značky Š. - Teď už postačí
prádlo letní, týdně 1 košile a spodky (moje krátké a příště navíc moje
černé trenky), 2-3 kapesníky. Máte-li poruce barevný svetr, nosil bych
ho navrch, zato vracím ten bílý, velmi se tu špiní. Též papuče vracím, a
prosím o nějaké letní přezůvky (43), nemohu dupat stále v botách, když
jsme 4 v cele. Studuje se mi dobře, dík za Hejčla, zatím knihy stačí. -
Br.Augustine, jak se Vám teď daří? - Pozdravuji uctivě celý dům,
zvl.O.Bertranda - a přeji Vám všem milostiplné vzkříšení.
Váš vděčný Br.Patrik M
NB. Dík za 100 K, vystačí na dlouho.
Je vidět, že se o pomoc pro bratra Patrika podělovali i různí věřící
kromě řeholníků (pí.Č.).
Patrik děkuje bratru At(anášovi) za prádlo značky Š. Posílal mu totiž
své "prádlo značky Š", což značí Šnobl. Tak se totiž jmenovali rodní
bratři Atanáš a Bertrand, oba dominikáni s předcházejícím vysokoškolským
vzděláním. Pocházeli z jihočeské Třeboně, jako ovoce tamního
dominikánského apoštolátu. Br.Bertrand - technik; Br.Atanáš, zanícený
filosof. Oba pak hrdinně zemřeli věrní řádu v komunistickém
"rozptýlení", jako "pracující".
V předcházejícím lístku ze 2.dubna 1941 br.Patrik přeje "všem
milostiplné vzkříšení", další lístek nemá datum, nýbrž "F.IV p.Pascha
41", což znamená "Feria IV post Pascha 41, česky "čtvrtý den, tj.středa
po Vzkříšení, tj. po Velikonocích 41." Počítá se od neděle včetně.
D.otče a drazí bratři, děkujme spolu dobrotě Boží, že nás zahrnuje den
po dni tolika láskou, kolik jen jí naše věrnost unese. Já děkuji denně
při dálkové adoraci za milost, že smím žít ve vašem společenství, čím
dál skutečněji (20.8. e.fin.). Jsem vděčen za vše, co jste mně, drazí,
dali v tyto svaté dny - nepsali jste, ale co na tom, když vím, že styk
byl přímější, u oltáře kam já nemohu.
Jak bylo o svátcích na Kopečku? Co je s br.Piem? Br.Efréme, jste zase ve
svém živlu, co? Br.Jene (zdráv?). Ben.D., kdybyste tušil, čím je mi zde
takové slovo bratrské lásky, psal byste zas a druzí bratři též... Vřelý
dík br.Chrys., za lístek z Prahy. Br.At., co je s Otci ap.? - Knihy: dvě
vrátím, a prosím o tyto: Chardon, La Cr. de J. (+ slovník fr.), a
sv.Tomáš Výklad ep. sv.Pavla. Nepůjde-li, tak sv.Jana (Ovečka) a
Sermones Sti Leonis Papae. Studuji přesto, že společníci (zaškrabáno
censůrou) žijí nahlas; zdraví slouží. Dík za plnou krabici k svátkům;
jen vložte vždy vespod též jednu růži, jestli kvete. A br.Michale, jste
hotov s pís.prací? O modlitbu prosí a touží po bratřích.
V Kristu Váš
nehodný Br.Patrik M. O.P.
Pozdrav O.Smg. a všem
O Velikonočních svátcích chodívali studenti na několik dní na Svatý
Kopeček. Jako magistr jsem tam byl několikrát i s br.Patrikem (1938...)
"Ben.D." značí Benedictus Deus - česky Požehnaný buď Bůh, čímž dominikán
vyjadřuje své díky za všechno. Zkratky jmen znamenají bratry. Zkracují
se jména, aby se získalo místo.
"La Cr. de J." značí "La Croix de Jesu", tj. "Kříž Ježíšův".
"Vložte vespod jednu růži..." znamená vložit časopis "Růže
dominikánská". Plný smysl každého slova psaného z vězení pochopí pouze
ten, kdo sám prožil vězení německá nebo komunistická. Tam neplatil žádný
řád na obranu uvězněného. Na přední straně lístku začernila též německá
censura tři a půl řádku nějakého sdělení.
Lístek ze 16.5.41 má Patrikovo číslování (9). Předchozí lístek byl
číslován (6). To značí, že asi dva lístky, (7) - (8), byly censurou
zadrženy a neodeslány. Dá se to usuzovat i z obsahu lístku (9), kde se
br.Patrik táže, proč mu nebyly zaslány knihy, asi žádané v censurou
zadržených a neodeslaných lístcích. Lístek č. (9) má Patrikovo datum
16.5.41, kdežto datum poštovního razítka je 23.V. Došlo ke zdržení na
censuře?
16.5.41
D.otče a drazí bratři,
pozdravuji Vás a slavím s Vámi svátek sv.Jana: de comuni. Opětně děkuji
za Vaši stálou péči o mne a ještě víc za udržování duchovního
společenství před Bohem. Zásilky jsou velmi vhodně voleny - jen aby Vás
příliš nezatěžovaly.
Drazí, napište mi laskavě, jak je to s knihami, o které po 2 měsíce
marně píšu, jsou-li zde důvody z vaší strany, skláním se vděčně před
nimi - kdežto je-li odvoláno to povolení ze strany gestapa, prostě mi to
sdělte, ať Vás už zbytečně neobtěžuji. Psal jsem už 1/5, že mám nadbytek
ponožek a kapesníků, tak je neposílejte; zato prosím o balíček
toaletního papíru. - Já píšu všecky lístky (2 x měsíčně) jen vám, vy
ovšem pište, jak uznáte za dobré - jsem vděčen za ano i ne. - Zdravotní
stav jako posledně; studuji Písmo a Prümmera a znovu opakuji 2.II. -
Ježto teď větráme též v poledne, vzpomínám vždy, jak právě hrajete
voleybal. Kdo soudcuje? A hraje i br.Augustin a Ath? - Máte-li jaké
dotazy ke mně, předložte je na otevřeném listě v kanceláži a požádejte,
aby mi to zanesli do cely 103, k zodpovědění, jak to dělají druzí.
Pozdrav všem bratřím v domě, zvl.O.provinc. Dík za delší pozdrav
br.Eckhartu, Silvestru, Metodu, Prokopu, atd. z 10.t.m. Váš v Kr.br.Patrik M.
Jde o svátek sv.Jana Nepomuckého (16/5). "De comuni" značí: podle
běžného znění mučedníků, protože vlastní modlitby Janův svátek neměl
(proprium).
Možnost nedocházení žádaných věcí jsme vysvětlili zákrokem censury,
nebyly odeslány příslušné lístky.
Prosba o toaletní papír má hlubší význam. Na jeho útržcích byly totiž
psány tajně propašované dopisy, básně a překlady hymnů. Útržky
toaletního papíru se daly vsunout do podšívky prádla posílaného k
vyprání. Již dříve Patrik upozorňoval, že se má špinavé prádlo před
namočením "protřepat", aby se vytřepal prach, atd.
Zmínka o "větrání i v poledne" prozrazuje, že se dosud větralo jen
jednou denně, což při plném obsazení cely bylo nedostatečné. Vzpomínám
si, že jsme v Praze na Pankráci mnozí i omdlévali pro nedostatek
vzduchu. Ještě trapnější nedostatky byly ohledně záchodů.
Lístek (10) chybí. Lístek (11) ze 16.června 1941 je adresován jen Ctih.
Bratři klerici. Poštovní razítko odeslání je ze 17.VI., tedy ihned po
napsání.
16.VI.41
Drazí bratři,
pozdravuji Vás všechny a každého zvlášť. Jak se stále máte? Jste všichni
zdraví? Otec Cyril mi psal, že jede do Č.Bud. a vy že mi napíšete
podrobněji o všech změnách. Dokud se budu na Váš dopis jen těšit?
Zvláště Vás, drazí bratři spolujáhni, prosím o zprávy, jak se chystáte
na svaté kněžství a kdy to vše bude - ovšem nenechte se rušit psaním ze
své přípravy. Já se mám dobře.
Váš v Kristu nehodný bratr Patrik M.Kužela O.P.
Na čelní straně lístku je Patrikova (pro něho "srdcervoucí") prosba:
"Potěšte včas mé rodiče místo mé primice." A poznámka: "Kdo mi nosí
prádlo, má sám žádat o špinavé, jinak zde zůstane ležet. Punčoch a
kapesníků stále mám nazbyt. Dík za zásilky. Máte-li po ruce barevný
lehký svetr (obnošený), aby se dal nosit navrch, prosím oň. Pozdrav
všem, poroučím se uctivě do otcovské péče nového O.Magistra."
Lístek s datem poštovního razítka 5.července 1941 nemá Patrikovo datum,
ani jeho číslo; měl by být (12). První pro červenec (5.VII.) je
adresován P.Hyacintovi Podolákovi, na poděkování, jak uvidíme, za jeho
"přípis".
Drazí,
pozdravuji Vás a děkuji za milé pozdravy a za zprávy. Dík za dopis
br.Jiljího s přípisem P.Hyacinta, br.Mariánovi, který mě velmi mile
překvapil a bratřím jáhnům v osobě br.Ondřeje. Prosím je o vzpomínku při
slavném dni jejich života. Br.Pius mi už poslal oznámení, jako 4
ostatní. Děkuji za týdenní zásilky, zvláště za poslední vdolky a hrst
třešní. Pošlete mi laskavě jednu košili navíc s našitým límcem, na
soboty (lepší jsou zde barevné), a v létě posílejte krátké spodky nebo
trenýrky. Na pytlík napište č.32, protože jsem přemístěn do této cely
(větší). Váš
br.Patrik Kuž.
Blahopřeji k úspěchu při zkouškách, přeji všem zotavení o prázdninách a
pozdrav všem v domě.
br.P.Kužela O.P.
Razítkové datum lístku 5.VII. je dnem svátku sv.Cyrila a Metoděje, kdy
se v Olomouci udělovalo kněžské svěcení. Toto kněžské svěcení mělo být
uděleno i jáhnu Patrikovi Kuželovi. Jak mu asi bylo při psaní uvedených
řádek? Prý je viděl jít kolem sebe do katedrály, když pracoval na úpravě
cesty.
Prosba o "košili s našitým límcem" znamenala, aby límec byl zvláště
"našitý", takže se mohl do "našití" zasunovat papírek se zprávami.
Důst. Bratřím klerikům O.P. je adresován lístek ze dne 2/8. Dojemná je v
něm zpráva o rodičích.
2/8 41
Drazí, pozdravuji bratrsky Vás každého zvlášť a Vašeho nynějšího
pastýře. Přeju Vám co nejvíce vody a slunce. Já jsem též opálený - už
6.týden chodím dělat ven. Posledně jsem psal zas po půl roce rodičům.
Jestli Vám nedali zprávu, jak jsem je prosil, lístek nedošel. Děkuji
všem, bratři moji, za pozdravy, a za psaní a cenné zprávy od bratří
Vlaďka, Kryštofa Dominika (vše nejlepší k svátku!) a zvláště Aťka;
P.Josefovi (jen on z nich mi psal) dík za lístek z Klobouk. - Píšete mi
věrně a horlivě - kdy se Vám odvděčím? Teď ležím pár dní s hlavou, jinak
zdráv. Ovocné pečivo mi jde k duhu. Pracuji většinou jen v trenýrkách,
tak neposílejte - až na další - spodky ani kapesníky. A prosím o mýdlo a
20 K. Synovský pozdrav O.provinciálovi. Hojně Božích darů na přímluvu
našeho Otce Dominika Vám přeje
Váš br.Patrik O.P. Kužela
Je známo, že br.Patrik byl viděn, jak pracoval venku na úpravě silnic,
přesněji ulic.
V této době se svátek sv.Dominika slavil dne 4.srpna. Lístek je ze
2.srpna. Je tedy blahopřáním.
Ve druhém srpnovém lístku (16.VIII) píše:
16.VIII 41
Drazí bratři,
ani nevím, jak Vám dost poděkovat za Vaši neslábnoucí pozornost vůči
mně, stejně v době studia jako ve chvílích zaslouženého oddechu. (Ten
můj zde je patrně též zasloužený.) Dobrý Pán vše odplatí. I milý váš
dopis z pera br.Jana (Vám, milý bratře, jsem myslím ani neblahopřál k
svátku minulý měsíc, pravda? Odpusťte Vy i ostatní opomenutí - nemám zde
náš kalendář ani paměť br.Efrema) se zprávami, i za lístek br.Efrema. A
"last not least", ať vám odplatí i každosobotní vonný a chutný pozdrav.
Kdy se vracíte z Řevnic? Okřáli jste všichni sdostatek tam "pod
Berounkou nad Tetínem" pro další rok? Já jsem celkem zdráv až na
občasnou 2-3 denní nevolnost. A co hlavní, mám vnitřní klid a jsem
šťastný - nic podstatného mi nechybí. Totéž přeju z té duše Vám všem,
drazí - dnes vím, že všude je zem Páně a práce pro nás dost všude tam,
kde nás postaví Pán. - Posílejte mi, prosím, už dlouhé spodky, a
kapesníky vždy jen dva; a "toal.papír". Dík za 20 K.
Váš v Kristu Br.Patrik O.P.
Otče Hyacinte (magistře?), přeji Vám k svátku tolik lásky a přízně P.M.,
jako ji věnovala Vašemu patronu.
A již předem blahopřeji M.Augustině St.ke svátku. Nechť se dožije ještě
většího rozkvětu svého díla.
Br.Patrik O.P.
Zmíněný Jan je svatý Jan z městečka Gorcum, dominikán umučený od
protestantských nekatolíků za věrnost Eucharistii roku 1572. Nazývá se
též Kolínský, podle kraje Köln, kde byl umučen s 18 dalšími pochytanými
katolickými kněžími.
Angl.fráze "Last not least" značí česky "Poslední sice, ne však méně
důležité".
Toho roku šli bratři klerici na prázdniny do obce Řevnice, kde pražští
dominikáni obdrželi darem větší hospodářství, kterého se pak otec Jiří
jako pražský převor snažil zbavit (1946-49). Uprostřed chudých
železničářů to dělalo pohoršení! Chtěl jsem "prodat" pozemky za nejnižší
cenu malorolníkům ze vsi, avšak "církevní úřad" mi to na popud KSČ
zakázal. V roce 1948 byl celý statek zabrán státem, bez jakékoliv
náhrady.
Br.Patrik píše, že "má vnitřní klid a je šťastný", což je hrdinné, když
uvážíme, že to píše z vězení, a zvláště v měsíci, v němž se měl stát
knězem, po čemž hluboce toužil. A dále poznamenává "nic podstatného mi
nechybí", neboť "Bůh nepřipoutal milost jen k svátostem", jak psal dne
1.2.41.
Otci Hyacintovi Podolákovi přeje k svátku (17.srpna) "tolik lásky a
přízně" Panny Marie, jako ji věnovala jeho nebeskému ochránci
sv.Hyacintovi z Opole. Otec Hyacint Podolák byl prý sveden mladou
olomouckou terciářkou a oženil se s ní. Přes všechnu námahu např. sestry
Evy Nejezové, aby se vrátil, "manželka" ho prý nepustila. S vědomím, že
je "knězem na věky" skončil jako "starokatolický biskup", pověstný
mariánskými kázáními. Sestra Eva (táž, co zachránila "papíry" br.Patrika
před komunistickým záborem a předala otci Jiřímu Veselému) říkala otci
Jiřímu, že při návštěvách u otce Hyacinta Podoláka, často ho našla, jak
se snažil "smířit" Schopenhauerovu "filosofii zoufalství" s "filosofií
skutečnosti" sv.Tomáše Akvinského. Říká se, že Otec Hyacint zemřel
smířen s katolickou Církví.
Není náhodné ani závěrečné Patrikovo přání Matce Augustině Stuchlé,
generální představené sester dominikánek v Řepčíně. V této době vládla
mezi dominikánkami a dominikány v Olomouci (P.Emilián Soukup) opravdu
velkodušná spolupráce. Dominikánské generální studium začínalo vést
národ kulturně i nábožensky: Edice Krystal, Filosofická Revue, Revue Na
hlubinu, Vítězové, Výhledy, Růže dominikánská, český překlad Theologické
Summy sv.Tomáše, přednášky, sjezdy, akademické týdny, atd. Řepčínské
dominikánky vynikaly jako vychovatelky věřících učitelek na vysoké
evropské úrovni. Žily z duchovního odkazu zakladatelky sestry Rajmundy,
zapojené do Řádu přímo bl.Hyacintem M.Cormierem O.P. Pod jejím duchovním
vedením pak vyrostla její duchovní dcera, dominikánka sestra Marie O.P.
(Filomena Dolanská), umučená v německém vězení jako br.Patrik. Narodila
se 30.listopadu 1895 ve Všemině u Zlína. Roku 1915 maturovala v Řepčíně
a stala dominikánkou. Působila ve Vlaštovičkách (opavsko), kde byla její
představenou s.Rajmunda. Roku 1941 byla zatčena gestapem a zemřela
8.prosince 1943 v nacistickém táboře Ravensbrücku, na svátek
Neposkvrněného Početí Panny Marie a byla zpopelněna (Viz "Růže
dominikánská" 1947, "Světlo" 5.II.1994, a "Rosa mystica" 1996, č.6).
Podrobnější zpracování pro blahořečení se připravuje. Lístek s přáním
M.Augustině je psán 16.srpna. Svátek sv.Augustina se slaví 28.srpna.
Dominikánský řád má zvláštní vztah ke sv.Augustinovi, jak pro bratry tak
pro sestry.
Následující lístek ze 6.září 1941 je adresován na Noviciát O.P.
6.září 1941
Drazí bratři,
pozdravuji Vás vřele každého zvlášť s J.E.br.Jiljím v čele. Br.Jílku,
Vám zvlášť Bůh odplať všecku starost o mne, i ten poslední obsažný
dopis. Škoda milého br.Bernarda; zprávě o Angelikovi se nedivím, pokud
ho znám z dřívějška (od r.1927). Dostali jste můj poslední pozdrav? Psal
jsem i o hřeben, proč jste mi ho neposlali? Poděkujte za mne M.Augustině
za zájem o mne. Viděl jsem hned, že minulou sobotu bylo něco od nich z
Řep. A co je s mými knihami, co jsem posledně o nich psal? Máte je už?
Moji rodiče museli můj poslední lístek (v čci) nedostat, když mi stále
nepíšou ani slova, ani sestra L. ani bratr. Což nevědí, že mi mohou
psát? - Prosím Vás, nejmilejší bratři, pište mi pokud možno na stroji.
Je to lepší pro censuru a můžete pak psát víc. Jenom vždy připište pár
řádků rukou, abych se potěšil. Pošlete mi už můj bílý svetr (v noci je
chladno) a krém na boty, ale ne v plechové krabičce. Duch. cvičení dělám
s Vámi. Váš br.Patrik.
Otče magistře, děkuji Vám za to, že jste uklidnil mé rodiče, aby neměli
obav o moje zdraví. Jsem teď zdráv. vaše týdenní přilepšení mi prospívá.
Pozdravuji uctivě O.Habáně, O.převora a důst.O.lektory. Kolik budou mít
letos žáků? Pozdrav mým milým br.laikům.
Je vidět, že sestřičky dominikánky z Řepčína byly spokojeny s přáním
M.Augustině, a odopověděly "přilepšením".
Další lístek bratra Patrika ze 16.září 1941, z olomouckého vězení je
adresován: P.T.Bratři klerici O.P. Olomouc. Poštovní razítko má datum
17.9. Lístek tedy šel ihned. Je to poslední lístek z Olomouce a je
velice krátký.
16/9
Drazí,
pozdrav a dík za balík i svetr. Od 31/8 jste nepsali? Jsem zdráv. Váš v
Kristu.
17.9: Večer přišel dopis od br.Augustina. Dík zaň
Br.Patrik Kužela O.P.
B. Tajné dopisy
Z Olomouce se zachovalo několik tajně propašovaných stránek, "motáků",
objevených při doporučovaném "protřepávání" špinavého prádla před
namočením. Jeden je - podle obsahu - z doby těsně po Velikonocích 1941.
Je na jemném papíře (toaletním?), který mohl být nepozorovaně zasunut do
prádla. Nemá však stopy po složení. Br.Patrik píše:
Drazí, tisícerý dík za projev Vašeho bratrství jakož i za velikonoční
dopis, o němž se zmiňujete. Jsme stále jedno, ale jaká radost mít Vás
všechny najednou před sebou tak živě a svěže jak ta jarní tráva venku,
která prý je už jak brčál. Dík za zprávy o Vás. Škoda noviců - Bůh dal
Bůh vzal. O.Alb. též dík. Br.Piovi gratuluji ke zkouškám i k svátku,
stejně br.Ath.Jiljímu, a O.převorovi zvlášť. Můj šk.rok v květnu
propadne, že? - dík Bohu i za to.
BRATŘI s děkanem v čele (blahopřeji!) jsem vděčen za zásilky, zvlášť ta
poslední měla šťastnou sestavu, i mléko je dobré. Zdraví se mi teď
nezhoršilo, tak studuji po chvílích den jak den. Summu 2-II bych už
vrátil a prosil bych o I (tu mám dělat skoro celou), a 1 - II bych chtěl
česky - když nejde dostat Chardona a sv.Jana od Kříže, o což jsem psal v
dubnu. Prádlo chodí dobře (bylo vskutku chladno), jenže kapesníků a
punčoch mám plnou polici, aspoň tak měsíc stop.-
Chorým bratřím přeju zdraví, zvl. br.Piovi a Bernardovi, ten asi čeká na
mne se svěcením. Br.Michale, mám radost z krásných článků došlých 19/4.
Br.At. škoda, že nemohu číst Vaše práce. jsem rád, že jste byli na
Kopečku. Modlím se vděčně za Vás všechny i jednotlivě, a hlavně za Vás
kandidáti svěcení. Dopřeje to někdy dobrý Bůh i mně? Doufán - a sdílím
Vaše radosti i boly v Kristu. Váš nehodný bratr Patrik Maria. Zvláštní
pozdrav bratřím laikům a br.Chrysostomovi -
Tolik na jemném útržku papíru, bez data. Ve spodním rohu papíru je
prázdné místo ve tvaru čtverce.
Z narážek vysvítá strach a bolest nad ztrátou školního roku, ale též
přímo září touha po kněžském svěcení.
Otřesně působí šest stránek (1 - 6) s datem 25.srpna. Použitý papír je
tvrdý, proto nemohl být skryt v prádle. Podle zkušeností z internace v
Želivě (r.1950-55), když kněží bývali posíláni na práci ven - obyčejně
na takovou, jakou lidé venku odmítali dělat - časem se dalo navázat
přátelství s dělníky na svobodě. Ti pak od nich přebírali poštu nebo
aspoň písemné vzkazy. Br.Patrik píše, že byl též posílán ven během
několika týdnů, a proto mohl navázat přátelství a poslat dopisy do
kláštera. Teprve z nich se dovídáme o pravém stavu ve vazbě. V levém
horním rohu začíná text značkou kříže s "D". V pravém horním rohu
prvního lístku je datum 25.srpna. To odpovídalo době, kdy se chodilo na
práce ven. Lístky jsou očíslovány Patrikovým stylem. Datum je připsáno
inkoustovým perem, odlišně od "motáku".
25.srpna
Moji předrazí bratři v Kristu
causa mea *): Po vzniku Protektorátu jsem se přidal k hromadné žádosti
Čechů v cizině o zavedení české čtvrhodinky ve franc. rozhlasu pro Čechy
usazené ve Francii a Belgii, protože jim bylo znemožněno poslouchat
Prahu, jakmile se octla v nepřátelské Říši. Záznam o tom musil přijít do
rukou (Němců) při obsazení Paříže a ministerstva rozhlasu. Udělal jsem
to jako povinnost Čecha v přesvědčení, že nejde o politiku a že se to
netýká Německa. Ale v mém obvinění to bylo překrouceno. tak přišli na mé
jméno a zatkli mne. Obvinění, jako bych objednával rozhlas pro
Protektorát, jsem při dvoudenním výslechu vyvrátil, takže šetření
skončilo, a tak od února jsem v klidu a bezpečí. Samozřejmě, to je jen
pro vás...
Přijměte ode mne pár slov (psaných volněji než jindy) v den kdy začínám
osmý měsíc této Boží hry na schovávanou.**) Chvalte ho se mnou a chvalte
ho za mne, že vedle své štědrosti ke každému z Vás na mně nejmenším
ukazuje dobrotu tak nevyčerpatelnou, že se má duše přímo zalyká
vděčností a rozechvělým štěstím ve chvílích kdy Bůh dá. Věděl jsem od
jiných, že si náš Pán hraje s dušemi, ale netušil jsem, že si s nimi
hraje tak rozkošně a pozorně a zároveň důsledně a neúprosně tak, že je
to až kruté, nikoli naší duši, ale jejím nemocem a slabostem. Ano k naší
chudokrevnosti v lásce (nebo bych tomu řekl srdeční vada) je tím
nesmiřitelnější, čím shovívavější a milosrdnější je k nám svým tvorům a
bratřím zároveň. Já jsem postupem času tím šťastnější, čím méně mě dobrý
Vůdce nechává mimo něj samého. Dříve bych nebýval věřil, že řeholník
může mít tolik hraček, které mu vadí v chůzi vpřed či v letu vzhůru. I
nejposvátnější věci a nástroje milosti mohou být takovou překážející
hračkou, pokud jich neužíváme naprosto čistě - a proto i ty nám na čas
bere náš Vychovatel a Magistr. Mám na mysli svůj hlad po Eucharistii, po
mši svaté, po chórové modlitbě, po studiu Sacrae Veritatis, po
povznášející Vaší společnosti, drazí bratři, nevyjímajíc ani požehnanou
rekreaci, vycházky, atd. A jsem šťasten. Jsem šťasten a vděčen za to, že
už od Vigilie Nanebevstoupení Páně (je to přes tři měsíce, pravda?) jsem
zbaven všech knih, nejen Summy, ale i breviáře. Prosil jsem pp.dozorce,
aby Vám je v sobotu nato vydali, že nejsou moje - slíbili. V lístku k
1.červnu jsem Vás vyzval, abyste si knihy vyzvedli - lístek zabavili
(nedošel, že ne?). Právě zmínka o breviáři v psaní br.Valentina mne
přiměla k tomuto dopisu. COMBURE AUT CONDE ***)
Vaše týdenní Liebesbriefy ****), moji drazí, docházejí v pořádku (v
praxi to omezení na příjem jednoho dopisu neplatí - dostanem vše
nezávadné, co přijde). K dlouhé řadě Vašich dlouhých pozdravů se
posledně přidali br.Ignác a Valentin, a br.Jiljí svým lístkem. Vřele
děkuji za hojné zprávy z Vašich prázdnin -
Snad tušíte, jak mě zajímá každá maličkost týkající se kohokoliv z Vás,
které tolik mám rád. Ano neostýchám se napsat, že Vás miluji, když Vás
zároveň odprosím za všechny nedostatky, které jste kdo snad na této mé
lásce trpce zakoušeli, dokud jsem směl být s vámi. Bůh ví o mé snaze
uskutečňovat to Unun necessarium - jediné nutné, jako ví o všech kazech
té snahy a o všech mých zpronevěrách. Spoléhám na Vaši ušlechtilost, že
jste mi dávno odpustili vše, čím jsem komu ublížil a že jste to přičetli
spíš na vrub mé neomalenosti než zlé vůli. -
A teď něco o těch sedmi měsících. Prožívám 3.etapu:
1) necelé 3 neděle úplné samoty,
2) od půle února do 26.června na téže "samotce", malé cele, ale se dvěma
až třemi společníky (20 se mi jich vystřídalo) za nedostatku vzduchu,
jídla a zčásti i klidu. Ale zato netušené možnosti apoštolátu
100procentně dominikánského.
3) Od 26.června jsem na společné cele "arbeiterů" (pracujících), kde je
nás 15 - 30 (jak kdy); chodíme pracovat, ale ne všichni každý den. Zde
je stravy trošku víc, takže nehladovíme; zato klidu je tu mizivě málo,
ale láska je vynalézavá a já se snažím i v těchto okolnostech zůstat
práv i lásce k bližnímu i povinnostem k vlastnímu růstu, který je bez
pravidelného denního klidu nemožný. seznámil jsem se dosud se 60 - 70
lidmi nejrůznějšího přesvědčení a povolání a inteligence (kolik jich
ještě bude? Bůh to ví). Jsem vděčný za všecek posměch ze strany
personálu mířící na můj stav (rukou však na mne nesáhli ani při výslechu
ani po něm). "Blažení buďte, když vás budou lidé nenávidět pro jméno mé"
(Mt 5,?), i za to dlouho trvající bombardování nemravnými řečmi, v
kterých si libovali někteří spoluvězni, ne snad aby mne dráždili, ale
prostě že to byl jejich živel a v oblasti sexuálních pudů byl celý
jejich život. Viděl jsem blahodárný účinek samoty (na samotce) na lidi,
kteří do té doby si nedopřáli klidu a uhýbali zásadnímu řešení
stěžejních problémů lidského života.
Co se týče práce, dělal jsem už všelicos. Mnoho dní jsem drhl parkety a
zjistil jsem, že k tomu mám nejlepší průpravu ze všech soudruhů, protože
jsem byl sto celé dni se plazit po kolenou, utvrdlých z kláštera, čehož
se druzí hrozili.
V den, kdy moji kolegové-bratři byli svěceni na kněze, vozil jsem hlínu
a tloukl kamení, stejně v den jejich primice. Na Hod Boží velikonoční
jsme myli chodby a schody. Zde se nijak na neděle nedbá.
Se zdravím jsem na tom dobře. Ta periodická nevolnost se zatím už
nevrací, chvála Bohu.
Jsem vám vděčný za těch trochu buchet týdně a za mléko a tu a tam hrst
ovoce. Záleží na tom. který z dozorců je právě při přejímání prádla;
jeden pustí všecko, druhý Vám něco vrací. Někdy by toho prošla i větší
krabice než nosíte, jindy např. posledně jsem dostal jen 7 kousků
pečiva.
Drazí bratři, vím, že je venku čím dál tím větší nedostatek; kdyby Vám
to shánění mělo působit obtíže, upusťte od toho, a neposílejte nic, dá
Bůh, že to přestojím bez vážných škod na těle a s velkým ziskem pro
duši: "Těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému."
Blahopřeji O.Rosárovi k úřadu submagistra a Otci Hyacintovi k
magistrovství. Modlím se za Vás, utíkám se pod Vaši péči a prosím Vás
všechny o další modlitby. Děkuji za dva lístky O.Josefovi, za pozdrav
O.Václavovi z Prahy a zvláště O.Albertovi za jeho stálou duchovní
podporu.
Co se týče breviáře br.Jana a ostatních knih, požádejte v sobotu či lépe
jiný den (kdy nemají zde tolik práce), aby Vám je vydali a já o to
požádám též. Prosím Vás, pošlete mi při prádle též hřebínek, ten se
pustí. Zkuste v buchtě poslat občas cukerin, protože ty malé koláčky už
nepitvají.
Rád bych Vám, moji nejdražší, napsal toho 10 x tolik - ale ostatní
nechme až ústně, toto snad postačí na hrubou informaci. Já prosím denně,
aby mi Pán neodpíral, přes moji slabost, podíl na Vašich utrpeních ve
smyslu Communio sanctorum - Společenství svatých.
Váš ve sv.Dominiku
nehodný bratr Patrik Maria OP.
Poznámka: na 4.stránce "motáku" je dole pod čarou připsáno tmavým
písmem: "Znovu blahopřeji k svátku M.Aug.Stuchlé OP."
*) Česky: "můj soudní případ".
**) Zatčen byl 25.1.1941: šlo by tedy nyní asi o měsíc září.
Datum "25.srpna" v rohu nahoře, je připsáno perem, ale
Patrikovou rukou.
***) Česky: "SPAL NEBO UKRYJ", rozumí se tuto zprávu
****) Česky: "milostné dopisy" nebo též "dopisy z lásky"; zde
spíše "z lásky", rozumí se "bratrské".
Bylo by snad zajímavé srovnat tyto zkušenosti br.Patrika se zápisem o
internaci v Želivě v letech 1950-55: "Stalo se v Evropě". Komunistická
týrání překonávala krutosti nacistů? Patrikův případ skončil mučednickou
smrtí. "Případ" v Želivě skončil zázračným zásahem bl.Hyacinta Maria
Cormiera OP na svátek sv.Dominika (1950): uzdravením a blahořečením
(Viz: J.M.Veselý, Zázrak v Želivě, Olomouc 1994 MCM, - Týž, Znamení
času, Blahoslavený Hyacint Maria Cormier O.P., Rosice 1997 Arca JiMfa.
Druhé vydání v "Gloria", Rosice u Brna, 1998.
2. Brno
Další Patrikův korespondenční lístek, a sice vůbec poslední, je již z
Brna. Má odesílatele P.Fr.Kužela, Brno, Kaunicovy koleje, 87 B. Je z
8.listopadu 1941. Datum poštovního razítka je 12.XI.41. Adresát je: P.T.
P.Hyacint Podolák O.P. a bratři, Olomouc, Bernardinská 14.
8/11
Drazí, pozdravuji Vás a sděluji z Brna, že jsem zdráv a spokojen, což
přeji i Vám. Dostali jste odsud poštou balíček mých věcí? Prosím Vás,
pošlete mi 30 K, dvoje teplé zimní prádlo (košile co možná s límcem,
spodky a punčochy co by držely bez podvazků), a ty vysoké papuče od
sestry, ježto boty mám roztrhané stejně jak toto prádlo, co zde mám.
Pište mi jako v Olom, sdělte příb.;
Váš P.Fr.Kužela O.P.
Br.Patrik se táže: "Dostali jste odsud (tj. z Brna) balíček mých věcí?"
Zachoval se nám útržek o zaslání balíku z Brna. Avšak Odesílatel:
"Fr.Kužela" je napsáno cizím rukopisem, ne rukou br.Patrika.
"Sdělte příb." na lístku znamená "sdělte příbuzným", hlavně rodičům.
Sestra br.Patrika Kužely píše: "... Mluvila jsem s bratrem 15 minut.
Ihned jsem ho poznala, byl trochu dost zarostlý, ale byl to st. ("ale
byl to st" je škrtnuto) Seděli jsme spolu ("spolu" škrtnuto) těsně proti
sobě na židlích a pohovořili jsme si tak mile, jako v Olomouci v
hovorně. Je stále usměvavý a tak dobré mysli jako vždy jindy. Bledý je,
trochu pohublý, ale nějak nápadně špatně nevypadá. Mnoho a mnoho Vás
všechny srdečně pozdravuje a těší se. Řekl mi, že s ním pěkně jednají a
pevně věří v návrat. Snad to může být i za dva dny, za dva měsíce, nebo
neví, kdy, ale bude to. Z toho prádla, co jste mi poslali, si mohl vzít
všechno, i papuče. K tomu jsem mu koupila ještě teplou košili, dva
ručníky a z domu dvoje ponožky. Odnášel si to pak v náruči. Ale od jídla
jsem mu nemohla - přísně nesměla - nic dát, jenom dvě jablka. To všechno
se dělo za přítomnosti vojáka, musili jsme všechno mluvit nahlas, ale
nám oběma to vůbec nevadilo. I ten byl k nám laskavý a v lecčems
poradil: dopisy může dostávat, a sice: za měsíc jeden dopis, bratr též
může 1 x za měsíc psát (15. v měsíci). Prádlo jim v koleji perou, jinak
pokud nemají nic roztrháno, jiné nevezmou, vrátí zpět. Z peněz může mít
30 K na měsíc. Řekl mi bratr, že Vám psal o nějaké prádlo. Tak abyste mu
teď nic neposílali, prý by to stejně vrátili. Peníze teď také má. Kolem
15. t.m. Vám bude psát, prosím Vás mnohokrát, kdybyste mi pak ihned
napsali, co psal. Mají tam ústřední topení, řekl mi bratr, a pochvaluje
si to, prý je to jedinečná věc. Je v Brně už čtvrtý týden, nepracuje, je
jenom ve světnici. V Olomouci prý pracovali. Teď prý nesmí mít žádné
knihy.
Celá věc mi dala mnoho vyřizování, ale konečně vše tak pěkně dopadlo,
jak jsem vůbec nedoufala. Na velitelství Gestapa také mně laskavě
všechno vyřídili a velitel kanceláře mi řekl: "To Váš bratr je ten
duchovní z Olomouce?" Když mě tak přívětivě oslovil, zeptala jsem se,
jestli se můj bratr vrátí. Řekl mi: "Ano, vrátí se, ale až bude po
válce, před válkou ne."
...Návštěvu může mít až za dva měsíce, někoho z nejbližších příbuzných.
Kdybych k tomu byla určena opět já, byla bych šťastná. Přesto ale, kdyby
některý důst.pán jel do Brna, třebas dříve, může se pokusit něco mu dát
od prádla (ale nevím, jestli by vzali, ačkoli košili a spodky má asi
jedny).
Už by to asi bylo všechno, vím, že už budete klidnější...."
Patrikova sestra se jmenovala Lidmila.
3. Osvětim
Od br.Patrika máme z Osvětimi dva dopisy. První je ze 30.listopadu 1941,
tedy po příjezdu. Předkládáme jej česky:
Zajištěný Čech
Kužela Franz
narozený 16.11.1915 K.L.Auschwitz
Věz.číslo 23 150 Blok 5, Postamt.2
30.11.41
Moji milí! Pozdrav vás Bůh! Šťastně jsem dorazil 21.listopadu. Prosím,
přečtěte si všechno, co je na vnější straně dopisu. Zasílání peněz je
dovoleno - až do 40 RM měsíčně. Začíná být chladno. Bylo-li by vám
možné, pošlete mi teplé věci, které jsou udány na přiloženém lístku.
Jsem zdráv a cítím se dobře, což přeji také vám všem. Těším se velice na
vaši první odpověď - pospěšte si. Ve svém povolání se utvrzuji stále
více. Myslete na mne v modlitbách, ani já se nepřestávám modlit za vás.
Pozdravuji všechny drahé bratry, jakož i moje rodiče a příbuzné.
Vytrvejte v milosti a požehnání Božím
Váš, vás milující br.Patrik
Franz Kužela
Směrnice pro styk s uvězněnými jsou jak na obálce tak na první straně
dopisu:
Koncentrační tábor Osvětim
Při dopisním styku s uvězněnými se musí zachovávat následující nařízení:
1) Každý zajištěný smí od svých blízkých (Augehörige) během jednoho
měsíce obdržet dva lístky nebo dva dopisy i jim je poslat. Dopisy pro
zajištěné musí být psány jasně čitelně a sice inkoustem, a mohou mít
jenom 15 řádek na stránce normálně velké. Dopisní obálky musejí být bez
"vystýlky". V jednom dopise může být přiloženo jenom 5 poštovních známek
po 12 Pfenig. všechno ostatní je zakázáno a podléhá zabavení. Lístky
mají 10 řádků. Pohlednice nemůže být použito jako lístků.
2) Posílání peněz je dovoleno.
3) Je nutné dbát na to, aby při zasílání pošty nebo peněz byla na
posílané věci psána přesná adresa, a sice: jméno, datum narození a číslo
vězně. Je-li adresa vadná, bude věc vrácena odesílateli nebo zničena.
4) Časopisy jsou dovoleny. Musejí však být objednávány jenom poštovním
úřadem K.T. Osvětim.
5) Posílání balíčků není dovoleno, protože zajištění mohou si koupit
všechno v táboře.
6) Žádosti o propuštění ze zajištění obracené na vedení tábora nemají
smysl.
7) Povolení k hovorům nebo návštěvám se zajištěnými v koncentračním
táboře není zásadně dovoleno.
Velitel tábora
Druhý dopis bratra Patrika je z 1.února 1942. Podle udání na adrese byl
br.Patrik přeložen z bloku 5 na blok 10. Dopis je adresován podle
obálky, jež se zachovala, na Ludvíka Dubského, Olomouc, Bernardinergasse
14., Protektorat B.- M.
1.2.42
Milý bratře,
zdravím tebe i mou celou tak drahou rodinu. Psal jsem, po prvé, do
Olomouce, ale odpověď jsem dostal od sestry Lidmily, a tak jsem psal jí
dvakrát do Nedasch (?). Děkuji velice za rukavice a teplou šálku, které
jsem od vás dostal. Z peněz, které jste poslali, jsem již dostal 15
marek. Jsem rád, že od nynějška si mohu vyzvednout dvakrát za měsíc 20
marek, jestliže mi něco pošle i sestra, jak píše. Jsem zdráv a spokojen,
což přeju také vám všem. Nezapomínejte přiložit vždycky 5 poštovních
známek á 12 pf. Modlím se za všecky, co je mám rád, a prosím také o
totéž. Pozdravujte všechny dobrodince naší rodiny a i ty moje ve
Vlčnově. Objímám vás všechny a zůstávám v Božích rukou
Tvůj bratr František
Dopis je psán 1.II.1942, ale poštovní razítko je z 12.II.1942.
Podle úředního sdělení zemřel Fr.Kužela dne 21.listopadu 1942 v Osvětimi
na zápal plic, pohřeb žehem.
Podle domnění některých Patrikových přátel a duchovních vůdců, celá
Patrikova bytost se zdála průzračná, a budil dojem, jako by se nebyl
dopustil od svatého křtu žádného osobního vědomého těžkého hříchu...
Jako by křest byl pro něho "zasvěcením", jež bylo pak prohlášeno
řeholními věčnými sliby podle sv.Otce Dominika. A vyvrcholilo
mučednickým svědectvím. Podle prohlášení otce Pia Křivého O.P.,
řeholního vrstevníka a přítele bratra Patrika - základním rysem
Patrikovy povahy byla VĚRNOST.
*) Denní modlitba církve, III, 1338, Praha 1987. |