|
P.Tomáš J.Bahounek O.P.
Jména postav v některých z uvedených dokumentárních příběhů jsou
pozměněna s ohledem na dobrou pověst jejich a jejich žijících
příbuzných.
Nihil obstat: P.ThLic.Albert Beneš OP, 5.5.1996 Jinošov
Olomouc 1996 vydala Matice cyrilometodějská
Co: Tomáš J.Bahounek O.P.
Úvod
I přes všechny vymoženosti vědy a techniky působí v okolním životním
prostředí síly, které jsou mocnější, než my. Proti ničivé síle letní
bouřky, provázené vichřicí a přívalem deště, je člověk prostě bezmocný.
Tváří v tvář mocné přírodě je moderní člověk vystaven pochybnostem, zda
opravdu existuje nějaká vyšší moc, která by řídila celý vesmír. A přesto
existují síly, které někdy zasáhnou do našeho života způsobem lidsky
nevysvětlitelným. Kdykoli někdo z nás pocítí závan této tajuplné moci,
napadá ho, zda se nejedná o nějaký zázrak.
Dennodenně se na celém světě v našem životě odehrávají příběhy, které se
vymykají lidským silám a schopnostem, a lidé jsou v pokušení označovat
je za zázračné. Sotva by se člověk takovému pokušení poddal, stal by se
obětí dojmu, že náš život ovládají samé tajemné síly, a mohl by si
uprostřed té temnoty snad i zoufat.
Jedním z příznaků šířícího se hnutí Nová doba je to, že nás
prostřednictvím tisku, filmu a televize zaplavují zvěsti o různých
tajemných, mimozemských bytostech. Vynikají nadlidskou inteligencí a
schopnostmi, a bývají to bytosti někdy dobré, jindy zlé. Tyto činnosti
"mimozemšťanů" přinášejí tučné zisky jejich původcům a usilují navázání
vztahů mezi mimozemšťany a pozemšťany.
Přináší tato nově objevená víra v mimozemšťany něco pozitivního? Ukazuje
se, že velké množství lidí, kteří v současné době uznávají existenci
mimozemšťanů, chápe tyto bytosti docela jinak, než jak chápou křesťané
anděly. Je třeba říci, že připomínání si mimozemských tvorů s nadlidskou
inteligencí může být přínosné, ale i škodlivé. Může svědčit o značné
duchovní vyprahlosti současných lidí. Pak mohou andělé znamenat v našem
skeptickém a duchovně vyprahlém světě jistou hodnotu. Mohou ukazovat
člověku cestu ke zdokonalení, k sebepřekonání, k Bohu jako vrcholnému,
osobně blízkému dobru. To je důvod, proč bychom se neměli nechat odradit
"propagátory andělů" z New Age, ani se nedat zmást, že nesdílíme pravdu
naší víry v anděly.
Kardinál John Henry Newman napsal: Vyvarujme se redukování chápání
andělů na nějaké pocity a druh nadbytku představivosti. Člověk může o
nich napsat mnoho krásného, ale přes svá znamenitá slova nemusí být
lepší, ani bližší nebi.
Vedle takového zjednodušujícího pojetí je třeba, abychom nepodlehli
módní vlně některých modernistických teologů, kteří tvrdí, že strážní
andělé jsou jen symboly našeho vlastního svědomí, kdežto dorážející
démoni že jsou pouhé symboly lidských pudů nebo škodlivých přírodních
živlů. Kardinál Joseph Höffner k tomu poznamenal v souboru jedenácti
otázek a odpovědí, nazvaném "Teufel - Exorzismus - Besessenheit" (Kolín
1986): Dokonce někteří teologové dnes tvrdí, že ďábel je pouhý symbol,
ale ne osoba. Prý bychom mohli na všechna místa Nového zákona, kde se
objevuje pojem satan či ďábel, dosadit pojem hřích či zlo. To však není
možné. V Písmu svatém čteme: "Kdo se dopouští hříchu je z ďábla, protože
ďábel od počátku hřeší." (1 Jan 3,8) Hřešit může pouze osoba, bytost,
která je obdařena rozumem a svobodnou vůlí, takže to nemůže být jen
nějaké neosobní zlo. Kristova výpověď je jasná a pravdivá. Ďábel je
osobou.
Pro hlasatele Nové doby jsou však andělé pouhým vchodem do tajemného
světa duchů. Tvrdí, že každého člověka jako celý svět ovládá tajemná
vesmírná síla, kterou je třeba si pouze uvědomit a ztotožnit se s ní, a
tím se z člověka stane "velký zasvěcenec". Mnozí stoupenci Nové doby
říkají, že jim jejich "zasvěcenci" sdělili, že lidé měli po staletí
mylné názory o padlých andělech. Tak např. Lucifer byl označován za
ďábla, ale Bůh nám ho dal, abychom rostli a duchovně se cvičili
zkouškami, kterými nás vystavuje. Je to Světlonoš, který nás poučuje o
potřebě temné stránky života. Konečně, vždyť i ten ďábel je přece tvor
Boží, a my bychom měli mít úctu k jeho andělské osobě.
To nám připomíná slova apoštola Pavla: Vždyť sám satan se převléká za
anděla světla. Není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho
služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti. Jejich konec bude
jako jejich skutky. (2 Kor 11,14-15)
V té chvíli si člověk říká, zda není lepší soustavně se vyhýbat všem
výjimečnostem a snažit se objevovat krásu, zázraky a tajemství v úplně
obyčejných věcech, jako je třeba pohled na kapku rosy či pohled do očí
milované bytosti, do tváře dítěte. Jenže ani zde se člověk nevyhne
nebezpečí, že ten, který se umí tak svůdně přiodívat, může tentokrát
přijít v rouchu všednosti...
Kromě toho, jak říkal známý teolog, profesor Helmut Thielicke po
skončení II. světové války,
jsme se v naší době dostali do těsného styku
s démonickými silami. Velmi zřetelně jsme pocítili a viděli, jak byli
jednotlivci i celé skupiny svedeni a řízeni tajemnými, zlými silami...
Velmi často jsme pozorovali, jak do mnohých lidí vstoupil cizí duch a
proměnil je až do poslední částečky jejich bytosti, jak je vyburcoval ke
krutostem, uchvátil k opojení mocí a výbuchům šílenství. Přitom se
zdálo, že tito lidé něčeho takového nikdy nebyli schopni. Viděli jsme,
jak je rok od roku lidská společnosti stále více ovládána duchem
temnoty..., až byly ovládnuty mnohé národy. Viděli jsme to příliš jasně,
byli jsme tím všichni otřeseni, jako bychom si museli napřed nechat
preparovat vlastní mozek, abychom se konečně odvážili položit si samu
otázku po existenci ďábla. (Reden über dar Vaterunser aus den Jahren
1944/45, Stuttgart 1991)
Zkusme se tedy zamyslet nad některými všedními příběhy, ve kterých je
patrná působnost tvora s nadlidskou inteligencí a schopnostmi. Nedejme
se však přitom svést k lidské domýšlivosti, která by chtěla všechno
odbýt buď skepsí a nedůvěrou, nebo odkazem do oblasti parapsychologie a
různých okultních praktik. Rovněž je třeba ponechat stranou všechny
emoce. Křesťanu bylo dáno poznávat pravdu rozumem a ze Zjevení. Je však
mnoho lidí, ke kterým světlo Zjevených pravd nedošlo. Mají však
přirozeně rozum. Proto je možno i zapotřebí najít cestu k andělům
světlem přirozeného lidského rozumu a potvrdit, že se pravdivé poznání
rozumem neliší od pravdy Zjevení.
Jedinečným vůdcem nám při tomto
postupu může být sám Andělský doktor, sv.Tomáš Akvinský.
Příběh sestry Emilie
1.
Úvaha
Kamarádova modlitba
2. Úvaha
Případ paní Kreuzové
3. Úvaha
Telefonní výzva
4. Úvaha
Kouzlo slečny Valerie
5. Úvaha
Přízrak Adolfa Hitlera
6. Úvaha
Případ trevírského furianta
7. Úvaha
Trevírský zběsilec zuří
8. Úvaha
Temné síly Velkého Října
9. Úvaha
Zástupy posedlé tmou
10. Úvaha
Příběh poštovního lupiče
11. Úvaha
Rytíři pláště a dýky
12. Úvaha
Se sv.Michaelem a Královnou andělů |
