Olomouc 1995 Vydala Matice cyrilometodějská s.r.o., 2.doplněné vydání
Co: Tomáš J.Bahounek OP

O b s a h

Úvod
 1. Pád do propasti
 2. Opojení disciplínou
 3. Volání odjinud
 4. Okno v paměti
 5. Trápení organizačního člověka
 6. Příjemné setkání
 7. Radost a hrozba "NOVÉ DOBY"
 8. V okovech socialismu
 9. Stopy nezvěstné paní
10. Makarenkova oprátka
11. Budovatelská posedlost
12. Hledání svatosti v normálnosti
13. Ortel
14. Sametová revoluce
15. Svatá Zdislava
16. Ohňostroj
17. Poklad z Lemberka
      Z ABSURDISTÁNU DO KONZUMISTÁNU


Úvod

    Proč nám mladým říkají "záhadná generace"? Co je na nás tak záhadného? Stačilo by jen trochu porozumění.

    Kdo chce porozumět, ať se zkusí podívat na mládež očima mladých. Kdo se o to pokusí, zjistí, že zrovna tak, jako je mládež pro dospělé často "problémová", tak jsou mnozí dospělí často ještě "problémovější" pro mládež.
    A tak je třeba pozorně sledovat také jejich "úspěšné" a "bezproblémové" rodiče: vidět ty pantáty zabořené do kožených klubovek honosných ředitelen; sledovat ty přemoudřelé hlavy rodin, myslící, že na svých pracovních poradách řídí chod dějin, a zatím nevědí nic o vlastních dětech - což si oni ve své pýše ani nepřipouštějí.

    Avšak také dospělým je třeba porozumět. Pokusit se vidět dospělé zase jejich očima. Přitom se možná zjistí, že se na všechno dívají očima spotřebitelů. Co to znamená?

   Snad jen to, že právě v té spotřební společnosti nikoho nezajímá nic, než výhradně jeho vlastní konzum - co kde sníst a vypít, jak se všude všemu švejkovsky vysmát, jak si všeho co nejvíce užít. A přitom vyjde najevo smutná skutečnost: nikoho nezajímá ten druhý sedící třeba vedle vás na židli na pracovní poradě, natož pak vlastní děti. Lidé už netvoří ucelené životní soubory, ale jen směs útržků a úryvků vlastních požitků. Kdyby vedle nich druhý třeba umřel, nikoho to nevytrhne...
     Poznání je však jedna věc, ale změnit na tom něco je věc jiná. Kdo chce nějak pomoci, musí se ponořit ještě hlouběji. Musí jako detektiv objevit stopy svaté Zdislavy, matky našich rodin a našeho národa. Musí ji objevit nejenom někde na vyvýšeném místě či v posvátném prostoru, nýbrž uprostřed každodenní všednosti. Musí ji nalézt v normálních lidských vztazích. Právě svatá Zdislava - normální žena, manželka a matka, dokázala pochopit i vyléčit všemožné neduhy těla i duše člověka, ale také neduhy rodiny. A přitom mnohé chybující neodsuzovala. Naopak dokonce zachránila i matku, která utratila vlastní dítě, aby ji naučila sloužit nemocným a trpícím. Stopy svaté Zdislavy vedou až do dneška. Najdeme je? Jsme ochotni je hledat?