Temné manipulace s počítačovými prognózami
Astrologové technicky vyspělé společnosti rádi zdůrazňují, že postupují při svém odhadu budoucnosti doloženým výpočtem vědeckými metodami a že jim pomáhá nejnovější výpočetní technika. To ovšem neznamená žádný pokrok ve vývoji hvězdopravectví samého. Copak lze považovat za nějaký přínos, když se staré, předpojatě stanovené a bez důkazů přijaté názory uplatní na nové věci nebo se zpracovávají výpočetní technikou? To snad může usnadnit a zrychlit činnost astrologa nebo to může snáze rozšířit výsledky astrologie mezi lidmi. Vlastní podstaty astrologie se to ale nikterak nedotýká.
V Francii na Champs Elysées působí středisko Astroflash. Za stanovený poplatek se tam zhotovují horoskopy přímo před zraky zákazníků ve formě výstupů z počítače. Také podniky jsou roztroušené po celém světě. Stačí jim předat např. datum narození a složit příslušnou zálohu peněz, a vyhotoví vám horoskop nebo kondiciogram. Na rozdíl od horoskopu se kondiciogram vyznačuje pouze vyznačením některých pravidelně se opakujících období, které jsou pro člověka a některé druhy jeho činností příznivé nebo škodlivé.
V roce 1992 přišel v USA nadaný počítačový odborník, jménem Čchi Li, pocházející z Hong Kongu, na nápad, který mnoho lidí uchvátil a jiné zase šokoval. Jeho reklama přinášela nabídku:
Chcete znát svou budoucí fyzickou podobu?
Za pouhých 600 dolarů vám počítačem odhalíme podobu!
Čchi Li nabízel komerční využití vlastního počítačového programu na vykreslení lidské tváře. Každému zájemci, který zaplatil částku nejméně 600 dolarů, umožnil tento program sledovat na obrazovce počítače svou vlastní tvář a její proměny v průběhu dalších měsíců, roků i desetiletí.
Po takové reklamě se zájemci jenom hrnuli. Základ tohoto podniku byl prostý. Kamerou byla nasnímkována tvář a lebka zájemce nejen zvenčí, ale i zevnitř postupnou tomografií ze všech možných úhlů. Grafické údaje byly převedeny do počítače. Počítač zjištěné údaje roztřídil a vyhodnotil tak, že se zanedlouho začala objevovat na obrazovce tvář pokusné osoby v té podobě, jakou měla údajně nabýt za určitou dobu, za několik měsíců, let atd. Výsledné obrazy vlastní budoucí tváře vytvořené počítačem pro zadaná období, za měsíc, za rok, atd., byly pak vytištěny. Tak si zákazník mohl odnést domů svoje podobizny vyhotovené počítačem, které jim byly zčásti podobné, zčásti odlišné. Mladí muži a dívky odcházeli z tohoto počítačového podniku zkoprnělí s podobiznami starců a stařen i s přesným vročením těchto jim připisovaných a počítačem vymodelovaných tváří, které nepochybně nesly i stopy jejich mladistvé podoby.
Čchi Li se ovšem nespokojil s těmito působivými výtvory. Zdokonalil svůj počítačový program tak, že se mohl pokusit modelovat fyzickou podobu i dávno zesnulých osob například podle zachované lebky či jejích význačných zlomků. A v krátkém čase docílil daleko přesnějších výsledků, než mnozí světově proslulí antropologové, kteří podle pozůstatků lebky pracným zdlouhavým způsobem rekonstruovali podoby významných osobností minulostí a tvářili se přitom nanejvýš důležitě, protože se jim zdálo, že nahlížejí pod nánosy prachu, který na různé slavné osobnosti přivál čas. Na samotném tom úsilí o výpočetní rekonstrukci tváří významných osobností podle jejich zachovalých pozůstatků není nic nepřijatelného, pokud by se k tomu nepřidružil něčí zlý úmysl.
Roku 1994 podali manželé Eastwoodovi z Texasu trestní oznámení na Čchi Lia u soudu v New Yorku. Vinili ho z podvodného vylákání peněz 1200 dolarů. Jak k tomu došlo? Eastwoodovi přišli jako zákazníci do jeho podniku. Objednali si podobenky svých budoucích tváří na rok dopředu a zaplatili požadovanou částku. Nejprve nechali provést snímkování svých hlav příslušným tomografickým zařízením. Poté soustředěně sledovali obrazovku monitoru, která jim před zraky pozvolna nabízela jejich budoucí vzhled, který se zrychleně postupně měnil. Jenže potom se postup modelování nějak zasekl a tváře zmizely. Eastwoodovi si tedy nechali zhotovit výtisky posledních modelovaných tváří. Když zjistili že tyto podoby jsou datově umístěny do června 1995, obrátili se manželé Eastwoodovi na Čchi Lia s námitkou:
"Ale to je pouze polovina naší zakázky. My jsme si zaplatili nejen na půl roku dopředu, nýbrž na celý rok. Chceme dostat své budoucí podobizny, jak budou vyhlížet za rok."
"Nejde to", pokrčil Čchi Li rameny.
"Když nemůžete provést objednávku, tak nám vraťte peníze."
Odmítl s tím, že on svou práci odvedl dobře.
Manželé Eastwoodovi se však s tím vysvětlením nespokojili. Proto na něj podali žalobu. Když byl Čchi Li dotazován zvědavým novinářem, jak chce tento soudní proces vyhrát, odpověděl:
"Čas hraje pro mne."
"Nerozumím."
"Časem se ukáže, na čí straně je právo."
V srpnu 1995 cestovali manželé Eastwoodovi autem do Tusconu v Texasu. Pětatřicetiletý Michel Eastwood byl unaven. Během jízdy podlehl vteřinovému spánku a mechanicky strhl volant na bok, takže havaroval. Ve vysoké rychlosti narazil do dálničního svodidla. Nebyl připoután a při nárazu na volant byl na místě mrtev, obličej rozdrcen. Manželka byla těžce raněna a při převozu do nemocnice zemřela.
Po jejich tragické nehodě proběhlo soudní jednání mezi jejich pozůstalými a žalovanou firmou. Čchi Li však vyhrál spor. Před soudem uvedl:
"Můj počítač nezklamal. Nemohl jejich podobizny v požadovaném období jednoho roku vymodelovat prostě proto, že tyto osoby už v objednaném období neměly být mezi živými."
Soudce sice kroutil hlavou nad tím, že by počítač mohl sám odhadovat něčí budoucnost, ale pak rozhodl pod tíhou faktu, že zesnulí Eastwoodovi v dané době, pro kterou si objednali svou podobenku u Čchi Lia, už opravdu neměli podobu a nebyli už mezi živými.
Lze se jen dohadovat: Byla to náhoda, že se počítač zablokoval, anebo se zde vměšoval zlých duch, z čehož Čchi Li neomaleně těžil?
Složitější je to s kondiciogramy zhotovovanými zákazníkům počítači podle data jejich narození. Tyto kondiciogramy pouze naznačují některé závislosti, kdy souvislost není docela těsná. Jsou to jen poněkud upřesněné činitele, které zvyšují nebo snižují rizika, jež v nějaké míře ztěžují nebo zlehčují společenské a jiné uplatnění určitého člověka.
Francouzský sociolog Michel Gauquelin, sám odpůrce astrologie prováděl od padesátých do sedmdesátých let 20. století výzkum. U souboru 25 tisíc horoskopů, což je rozsáhlý vzorek, objevil pozoruhodnou skutečnost, že totiž společenské povolání lidí může souviset s některými příznačnými polohami planet v době jejich narození.
Přesněji se ukázalo, že většina z 576 významných francouzských profesorů medicíny se narodila krátce poté, kdy nad obzor vyšly Mars nebo Saturn, eventuálně kdy tyto planety prošly nadhlavníkem. Později rozšířil Gauquelin soubor údajů i na osoby z Německa, Itálie, Nizozemí a Belgie. V souboru 3.305 špičkových vědeckých badatelů měl asi v 670 případech významnou polohu Mars (totiž ascendent nebo nadhlavník). Z hlediska počtu pravděpodobnosti by to mělo být jen 551 osob. U vrcholových sportovců byl při 1.485 případech Mars ve významném postavení jen 327 krát, kdežto u vojenských důstojníků měl Mars významnou polohu 634 krát a Jupiter 644 krát (při souboru 3.142 osob).
Zajímavý byl výsledek výzkumu, sledující těsnost souvislosti mezi příznačnou polohou některých planet naší soustavy a jistými druhy psychického onemocnění. Tento výzkum provedený ve Velké Británii sledoval soubor 28 tisíc případů pacientů, narozených v letech 1921-1955 a v letech 1070 a 1971 vyšetřovaných na oddělení psychiatrie. Výzkum prokázal, že více než 9% schizofreniků a 7% dalších pacientů s maniodepresivními psychózami se narodilo v prvních třech měsících roku. To ovšem už není astrologie, nýbrž to vypovídá spíše o působnosti různých ročních dob, totiž meteorologických a snad i makrokosmických poměrů na daném území na psychiku lidí.
9. Zamyšlení o tom, že čarování je pověra
Co víme o čarování? Smí vůbec člověk usilovat o nějaké čarování různými opovážlivými a zvědavými manipulacemi?
Zvědavé manipulace jsou nepřijatelné a neúčinné. Jsou nepřijatelné, protože užívají k získání vědění něco, co o sobě nemůže zapříčinit vědění, jako sledování nějakých útvarů a pronášení nějakých neznámých slov a podobně. Proto takové zacházení s nimi neužívá jich jako příčin, nýbrž jako znamení. Neužívá se jich ale jako svátostných znamení, které ustanovil Bůh. Zbývá tedy, že jsou to zbytečná znamení a následně tedy patřící k nějakým smlouvám o znameních, ujednaných s démony a jimi potvrzených. Proto křesťan odmítá takové zvědavé manipulace a vyhýbá se jim stejně jako jiným kejklířským a škodlivým uměním pověry. (47)
Kromě toho jsou tyto zvědavé manipulace také neúčinné k získání vědění. Ježto se jimi totiž nesleduje získání vědění způsobem člověku přirozeným, totiž objevováním a učením, vyplývá z toho, že se tento účinek očekává buď Boha nebo od démonů. Někteří opravdu měli moudrost a vědění vlité od Boha, jak se čte o Šalamounovi (III Král.,3). Pán také říká svým učedníkům: "Dám vám řeč i moudrost,, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník" (Lk 21,15). Tento dar však není dáván komukoli, nýbrž podle rozhodnutí Ducha svatého: "Jednomu je z Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha." A potom se dodává: "To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce." (II Kor12,8-11)
Démonům nepřísluší osvěcovat rozum. Získání vědění a moudrosti se však děje osvěcováním rozumu. A proto nikdy nikdo nezískal vědění od démonů. Proto uvádí Augustin, že "Porfyrius vyznává, že theurgickým zasvěcováním", za působení démonů, "rozumové schopnosti se nedostává žádného očištění, které by ji činilo schopnou vidět svého Boha a spatřit to, co je pravdivé", jako jsou všechny předpoklady věd. (48) Avšak démoni, mluvící k lidem slovy, by mohli sdělit lidem některé vědecké poznatky, ale k tomu se nedochází zvědavou manipulací.
Získání vědění je dobro, ale získat je nepatřičným způsobem není dobro. A tento cíl sleduje zvědavá manipulace. (49)
Vyhledávat poznání budoucnosti od démonů je hříšné nejen proto, že oni budoucnost neznají, ale také pro spolčování se s nimi. (50)

Jak je tomu s manipulacemi, prováděnými ke změně těl, jako ke zdraví nebo něčemu podobnému?
V tom, co se podniká k zavedení nějakých tělesných účinků, dlužno uvážit, zda mají přirozenou schopnost, přivodit takové účinky. Tak totiž nebude nepřijatelné, protože je dovoleno užívat přirozených příčin k vlastním účinkům. (51)
Pokud však nejeví přirozenou schopnost přivodit takové účinky, plyne z toho, že se jich neužívá k působení těch účinků jako příčin, nýbrž pouze jako znamení. A tak náležejí ke znakovým smlouvám, uzavíraným s démony. Použije-li se jednoduše přirozených věcí k navození nějakých účinků, k nimž se jim přičítá přirozená síla, není to pověrečné ani nedovolené. Když se ale připojují nějaké charaktery nebo nějaká jména nebo jakékoli jiné manipulace, které zjevně postrádají přirozené účinnosti, je to pověrečné a nepřípustné. (52)
Přirozené síly přírodních těles sledují jejich podstatné tvary, kterých nabývají působením vesmírných těles, a proto jejich vlivem nabývají jistých působivých sil. Kdežto tvary umělých těles pocházejí z umělcova pojetí, a protože nejsou nic jiného než složení, řád a útvar, proto nemohou mít přirozenou sílu k činnosti. Z toho důvodu nenabývají žádné síly vlivem vesmírných těles, pokud jsou umělá, nýbrž jen podle přirozené látky. Porfyrius tedy podle Augustina mylně tvrdil, že "bylinami, nerosty, zvířaty a nějakými zvláštními zvuky a hlasy, některými obraty a útvary, sledováním pohybu hvězd po jejich drahách, lidé působí na zemi silou, odpovídající působnosti různých účinků hvězd", jako by účinky magických manipulací vycházely ze síly vesmírných těles. Dále však Augustin dodává, že "to celé přísluší démonům, matoucím duše jim podléhající." Proto také obrazce, které nazývají astronomickými, mají účinek z působení démonů. Dokladem toho je, že je třeba na ně vepsat jisté charaktery, které přirozeně nic nepůsobí. Obrazec přece není zdrojem přírodní činnosti. Nigromantické obrazce se liší od astronomických tím, že v nigromantických je výslovné vzývání a nějaká kouzla, takže náležejí k výslovným smlouvám, uzavřeným s démony. Kdežto v jiných obrazcích jsou smlouvy jaksi mlčky naznačované nějakými obrazovými znaky nebo znameními. (53)
K panství velebnosti Boží, jemuž podléhají také démoni, patří, aby jich Bůh užíval, k čemu chce. Ale člověku není svěřena moc nad démony, aby jich směl užívat k čemu chce, nýbrž je mu nařízen boj proti démonům. Proto žádným způsobem není člověku dovoleno užívat pomoci démonů prostřednictvím smluv mlčenlivých nebo výslovných.
Jsou přípustné manipulace, které sledují předvídání nějakého štěstí nebo neštěstí?
Všichni lidé berou ohled na taková pozorování, ne jako na nějaké příčiny, nýbrž jako nějaká znamení budoucích událostí dobrých či zlých. Nesledují to však jako znamení od Boha, protože nejsou působena Boží mocí, nýbrž spíše z lidské marnosti za součinnosti zloby démonů, kteří se snaží zaplést lidi do takových marností. Je tedy jasné, že všechny takové manipulace jsou pověrečné a nepřípustné. Zdají se být nějakými zbytky modloslužby, podle které byl sledován let ptáků a některé dny příznivé a jiné nepříznivé (což do jisté míry patří k věštění, které se děje pomocí hvězd, podle nichž se rozlišují dny). Když jsou takové manipulace bez odůvodňování a umělých zásahů, jsou tím spíše marné a pověrečné. (54)
V člověku předcházejí příčiny nemocí, z nichž pocházejí nějaké příznaky budoucích nemocí, které jsou správně sledovány lékaři. Proto je také přípustné sledovat předzvěst budoucích událostí z jejich příčin, jako když se podřízený obává trestu, když vidí pánův hněv. Podobně se také mohlo stát, že se někdo obával poškození nějakého dítěte od uhrančivého pohledu, avšak mylně. (55)
Odkazy:
47) STh, II,II,96,1)
48) Sv.Augustin, O Městě Božím,X. 49) STh, II,II, 96,1k1.
50) STh, II,II,96,1k3.
51) STh, II,II,96,2.
52) STh, II,II,96,2k1.
53) STh, II, II, 96,2k2.
54) STh, II,II,96,3.
55) STh, II,II,96,3k1.